Program Noci kostelů 7. června 2024

     Současná barokní podoba farního kostela Narození sv.Jana Křtitele pochází z roku 1750, ovšem existenci liturgické stavby na tomto místě datujeme až do roku 1265. Písemný pramen zmiňuje výskyt kostela zasvěceného sv.Janu Křtiteli, patronovi johanitů. Jednalo se o gotickou stavbu (menší než současná podoba), jenž byla silně poničena v období husitských válek vojsky Jana Žižky obléhající město a přilehlý hrad. V roce 1750 vydal tehdejší majitel panství Karel Maxmilián z Dietrichsteina nařízení o stavbě nového kostela, určeným místem se stalo původní gotické, byl tak zachován duchovní význam tohoto místa. Prvého dubna téhož roku byl položen za velké slávy základní kámen, bílá mramorová deska s rytým nápisem s ozdobami byla zazděna do zdiva za hlavním oltářem, kde si ji také mohou návštěvníci kostela prohlédnout. Slavnostní vysvěcení kostela se konalo o tři roky později, v roce 1753, chrám byl zasvěcen Narození sv.Jana Křtitele. V roce 1767 zasáhl celou Přibyslav rozsáhlý požár, který poničil jednak kostel (střechu), tak i přilehlou gotickou věž. Zde byl dokonce požár tak mohutný, že došlo k roztavení zvonů. Vnitřní výzdoba kostela jako zázrakem požáru unikla.      Barokní stavba s křížovou lodí má sedlovou střechu se sanktusníkem, v příčné lodi se nacházejí dva oltáře, stejně jako v lodi podélné. Strop mezi nimi je ozdoben rodovým znakem Dietrichsteinů, jehož poznávacím znakem jsou nápadné vinařské nože. Přímo naproti hlavnímu oltáři jsou umístěny varhany, které jako národní technická památka byly v roce 2011 zcela zrekonstruovány. O nákladné a náročné opravě varhan najdete více informací na stránkách přibyslavské farnosti: http://www.farnostpribyslav.cz/?page_id=518.      Kolem kostela můžou návštěvníci shlédnout několik zachovaných unikátních pomníků – hrob podnikatele Josefa Hesse s náhrobkem v podobě Ježíše Krista od sochaře Josefa Maxe či hrob faráře Jana Brůžka, učitele Karla Havlíčka Borovského. Okolí chrámu je výjimečné i dalšími sochařskými unikáty, mezi něž lze bezesporu zařadit i Mariánský sloup vytvořený z podnětu P.Jana Cimbruka v roce 1998 významným akademickým sochařem (a bývalým starostou města) panem Romanem Podrázským. Sloup byl v témže roce vysvěcen – pyšní se faktem, že se jedná o jediný mariánský sloup vysvěcený ve 20.století! Při cestě do přilehlého lesoparku mohou návštěvníci shlédnout ještě Pietu z hořického pískovce.      Gotická přibyslavská věž je významnou památkou města Přibyslav. Věž patřila k původnímu hradnímu opevnění o čemž vypovídá i její robustní silné zdivo, za husitského obléhaní města byla silně poškozena, stejně jako přilehlý kostel. V roce 1497 došlo k výstavbě nové hranolovité věže, výška věže byla unikátních 30 metrů! Stavbu zasáhly dva mohutné požáry, jeden v roce 1604 a druhý v roce 1767, ve kterém byl požár tak silný, že došlo k roztavení zvonů a hodinového stroje. Seznámení s historií kostela Narození sv.Jana Křtitele či středověké gotické věže bude jeden z bodů programu letošního prvého ročníku Noci kostelů v Přibyslavi, na který jste srdečně zváni!

Zpracováno podle knihy: Marková, Lucie: Přibyslav. Havlíčkův Brod 2008.