18:00 | - | 19:00 | Otevřeno, možnost návštěvy |
18:00 | - | 18:15 |
|
18:15 | - | 19:00 |
o Zpěv: Daniel Poledňák a Žaneta Juříková o Klavír: Jiří Kutálek a Lukáš Míček o zazní skladby A. Dvořáka, J. Haydna, M. Schneidera-Trnavského, G. F. Händela, ale i autorká tvorba Daniela Poledňáka |
19:00 | - | 21:00 |
|
WWW: http://www.farnost-malamoravka.cz
GPS: 50°3'10.094"N, 17°26'35.161"E
Kontaktní osoba pro Noc kostelů: Petra Míčková
Dětřichovice vždy patřily k tzv. opavským vesnicím a po rozdělení opavského vévodství v roce 1377 připadly do vévodství krnovského až do roku 1742. Kostel v Dětřichovicích vystavěl knížecí stavitel Michael Clement. Za zničujících husitských válek a křížové výpravy Matyáše Korvína proti Jiřímu z Poděbrad, došlo k vypálení a posléze zpustnutí na padesát let několika vesnic, mezi ně patří i Dětřichovice. Tento kostel byl postaven na místě staršího dřevěného kostelíku, nad jehož dveřmi byl vyrytý letopočet 1558. Tento kostel měl malou sakristii, jeden oltář a 2 zvony. Nynější kostel byl postaven v letech 1771-1773 podle projektu Michaela Clementa z roku 1770. Hypotéza, která se zdá věrohodná je to, že Michaeli Clementovi měl jako vzor posloužit poutní kostel sv. Anny na Anaberku. Tento názor vznikl na základě toho, že oba kostely vykazovaly některé shodné znaky, obzvlášť podobný byl způsob umístění věže, který nebyl z celé oblasti tak obvyklý. Kostely zde měly věže situované v podélné ose. Kostel sv. Anny projektoval Jiří Fridrich Gans. Stavba kostela sv. Michaela v Dětřichovicích byla započata za podpory tehdejšího faráře pana Christiána Brücknera, místního správce Johana Jiřího Beyera a krnovské knížecí lichnšejské vrchnosti. Tesařské práce prováděl bruntálský tesařský mistr Anton Thiel. Na stavbě pracovalo 296 poddaných z Dětřichovic. Kostel byl vysvěcen v roce 1794 bretnovským farářem Christiánem Brücknerem. Na zdejší poměry je stavba až monumentální a velmi cenný mobiliář, který je již zčásti minulostí, svědčí o tom, že obec byla dříve velmi bohatá. Věžní makovice byla nasazena 11.srpna 1774. Obec Dětřichovice měla v uvedeném roce 84 domů se 700 obyvateli. Filiální kostel archanděla Michaela sešel v důsledku ukončení bohoslužeb. V letech 1980-1996 byl několikrát vykraden, vnitřek kostela zničen a mobiliář rovněž odcizen. Podařilo se zachránit jen zlomek z jeho nesmírně cenného mobiliáře, který se zde vrátí později. V roce 1998 byl zařazen do seznamu nejohroženějších nemovitých kulturních památek na území Moravy a Slezska, který vydal ministr kultury ČR. Jeho stav byl alarmující. Místní lidé se snažili zachránit tento kostel. Práce byly započaty v roce 2001. Doposud byly provedeny tyto opravy: oprava střechy celého kostela, byla provedena elektrická přípojka, statické zajištění kostela, vyrobeny 3x nové dveře, oprava věže kostela, nové schody. Dále bylo upraveno okolí kostela, opravená hřbitovní zeď, která byla osazena novou vstupní branou. Do kostela byl vrácen historický zvon, který byl dlouhá léta v kostele sv. Ludmily v Praze na Vinohradech. Za II. Světové války byl tento zvon odebrán a rekvírován pro válečné účely. Byl zachráněn, ale po válce se do Dětřichovic nevrátil. Do kostela byl vrácen opravený po 66 letech. Při sundání makovice 24.5.2005 byly nalezeny v papírovém obalu významné písemnosti a mince. Ty byly uloženy v archivním fondu farní úřad Dětřichovice. Pamětní zápis z roku 1774, pamětní zápis z roku 1874, dokument z roku 1874 – nečitelný a silně poškozený. (zatím uložený v konzervační dílně v Opavě). Dále bylo nalezeno 7 mincí z období vlády Marie Terezie a 5 mincí z období vlády Františka Josefa I. Mezi těmito předměty byly dvě miniaturní modlitbičky z roku 1774, které byly přiloženy do nové makovice. V zápise bylo uvedeno, že předtím zde byl dřevěný kostel postavený v roce 1558, ve kterém se sloužily bohoslužby 215 let. Byl pro zchátralost stržen. Jsou tam také uvedeny ceny obilí v době zahájení a ukončení stavby. Připomíná se i to, že celé slezsko trpělo válkou z Pruskem trvající 22 let od smrti císaře Karla VI. Utrpělo zvláště město Krnov, které muselo platit tzv. výpalnou daň, čímž se velmi zadlužilo. Dále se připomíná ztráta části Slezska – odtržení území až po řeku Opavu v Linhartově až do domu rakouského. Město Bruntál podle zápisu během 14 let 2x vyhořelo. Poprvé vyhořela polovina včetně kostela, podruhé také kostel a celé město i části předměstí.
Bruntál, Spolkový dům Mariany Berlové – 6,5 km
Bruntál, kostel CČSH – 7,3 km
Vrbno pod Pradědem, modlitebna Církve adventistů sedmého dne – 9,1 km
Holčovice, kostel Neposkvrněného početí Panny Marie – 11,4 km
Malá Morávka, kostel Nejsvětější Trojice – 13,9 km
Město Albrechtice - Hynčice, kostel sv. Mikuláše – 15,8 km
Lomnice, kostel sv. Jiří – 18,2 km
Krnov-Kostelec, kostel sv. Benedikta – 24,6 km
Krnov, kostel ČCE – 27,0 km
Krnov, kostel sv. Martina – 27,7 km
Odhad vzdálenosti vzdušnou čarou.